Sepsáno jest...

15. srpna 2013 v 15:10 | MAKY.OREL |  Literatura
Výčet mých prací v literární oblasti, které se věnuju pravda celkem intenzivně a především dlouhodobě a vytrvale. Přepisování rukopisů ovšem zabírá nějaký ten čas, a tak se mi nedaří zdigitalizovat kompletní tvorbu, nicméně většina z toho lepšího je již dostupná, zkontrolovaná (přesto za 100% gramatickou správnost ručit nemůžu - nějaká muška se i po pátém přečtení najde na všem) a zde je možné si dle výběru cokoli stáhnout (poklikem na ikonu úvodní stránky) ve formátu pdf a v klidu přečíst - ať už vytištěné, nebo na obrazovce podle vašeho gusta. Zpětné názory a připomínky včetně gramatických korekcí samosebou určitě vítám jak na mailu, tak i zde v komentářích.

POVÍDKY

Příběh vysokoškolského studenta, který každé ráno nasedá na metro, aby se jím mohl zase večer unavený s taškou přes rameno na konečnou vrátit a tak pořád dokola. Věčné usínání u kovové tyče ve svištící soupravě mu ale jednoho dne spestří jeden velice zvláštní člověk...Starý příběh nebo spíše okamžik - nepříliš dlouhá povídka se zvláštním tématem a dějem. Přemýšlíte někdy o svém já? Druhém já? Kolik vás vlastně je, jací jste a kam odcházíte? Říká se, že sami sobě jsme největším nepřítelem. A opravdu, je tomu skutečně tak...

"Moje plnící pero" je krátka povídka o tom, že osud je někdy zvláštní záležitost. Hlavní postavou je vysokoškolský student žijící ve svém druhu rutiny a zvycích - včetně psaní perem. Povídka oťukává otázky lidství, ilustruje zvláštní událost v běžném životě a to vše skrz jedno staré modré plnící pero. Povídka s krátkým názvem "Hih" je trochu delší mysteriózní až hororová záležitost. Hrdinkou je dívka jako každá jiná obutá do běžeckých bot, která se jednoho večera vydá v poklusu ven z domu cestou mezi poli. Ale co se stane, když tak učiníte ve špatnou dobu na špatném místě?

"To se tenkrát dnes" - zvláštní název, který evokuje relativitu událostí v čase. O něco delší počin vypráví skrz nehodu o příběhu tří bratrů, kteří bratry vlastně ani tak docela nejsou. Vztahy v jejich rodině jsou od dětství značně napjaté a jejich život je spíše jen jakousi zvláštní symbiózou. Přesto vyvstává otázka: Jsou skutečně tak netečnými sourozenci, jakými se na první pohled zdají?Jak už název "Rakev lorda Henryho" napovídá, jedna mrtvola bude na scéně. Umírá totiž starý Lord Henry. Jeho náhlý skon hází do klína jeho synovi, též Henrymu, nejen všechno bohatství, ale také chátrající sídlo, krachující manufakturu a s tím i spoustu vlezlých lidí, kteří chtějí jen peníze. Jenže mladý lord Henry po ničem takovém netouží... A problém je třeba řešit rychle.

Lucka zvaná Lucy spolu se svou fenkou Roxy jsou hlavními postavami žánrem vpodstatě mírně hororové sci-fi povídky "Den (bez) konce". Lucka se spolu s Roxy a se svým kamarádem Jirkou vydá na běžnou procházku za město. Jenže den jako každý jiný se náhle stává dnem, na jaký Lucy už nejspíš nikdy nezapomene..."Tam, kde země končí" je příběh o dívce jménem Anna a jejím příteli Markovi. Anna se touží dozvědět tajemství starého dávno zpustlého domu na vrcholku útesu, ale proč jí to všichni ve městě tak urputně zakazují? O čem se to Anna neměla dozvědět? (Soutěžilo v rámci C&M v Abdonu, stáhněte a čtěte přímo v čísle.)

Krátká povídka s nádechem lyrickým i epickým, neboť o děj není nouze. Její závěr nutí k zamyšlení, není ke čtenáři až tak přímá a je nutná určitá schopnost čtení mezi řádky, což ji staví do pozice zajímavější četby. Příběh je záležitostí temné noci jednoho zdánivě tichého města. Hledejte, co se doopravdy stalo a co to všechno znamená...Povídka z populárního období viktoriánské Anglie s názvem Anno, kterou jsem zkusila poslat do soutěže. Delší záležitost a nakonec až tragická a děsivá, vypráví o životě mladého muže, který se hluboce zamiloval do dívky jménem Anna. Tu ale záhy ztratil. Tak moc si přeje, aby se jeho láska vrátila, ale co všechno se může vrátit spolu s ní?

Podivná svým způsobem vlastně mysteriózní sci-fi povídka. Já ji podezřívám, že je dokonce děsivě napsaná už ze své podstaty a jednomu spolužákovi to připomnělo ty děsivé story od Spielberga, či co. Název nemá omylem - nejedná se ale o nějakou vojenskou, letecko-dopravní či policejní záležitost. V jednom starém rádiu prostě vědu nehledejte - nebo že by?Krátká povídka, takže mě tak napadá, co vlastně psát do popisku? Název vychází z události, která se přihodí - pomyslete, kdy tak tuhle frázi používáte? Hlavní hrdinka - mladá servírka - opravdu byla ráda, že byla nakonec celá. Ale mnohem víc zajímavý byl asi ten, který to všechno, řekněme, způsobil. Aneb divní lidé v literatuře mě prostě asi baví.

PŘIPRAVUJE SE - Povídka o něco delší s názvem v jazyce, kterému absolutně nerozumím, což vypadá jako "trefa do černého". Každopádně věřím, že nedělám velkou chybu, název je totiž frází z oboru korespondence a poštovnictví. Zase něco z doby před pár stoletími, mírně romantické o dvou lidech, kteří neví nic o tom druhém.PŘIPRAVUJE SE - Pokud ji zveřejním, najdete tu povídku o tom, jaké to je pomáhat druhým. Tedy pokud snášíte pohled na krev a roztrhané mrtvoly. Měla by obsahovat možná víc myšlenek než děje, a když nad tím přemýšlím, je to napsané jak pro BESIP, ale uvidíme :D Přečtu to znovu, zkontroluju a možná se dočkáte...


ČLÁNKY

Původní historky, články, úvahy a mixy toho všeho, které kdysi vyšly na dnes již neexistujícím blogu flora-fauna-foto. Žila jsem na něm několik dlouhých let a tohle je výběr (snad) toho nejlepšího, co se na něm dalo přečíst. Pokud vás zajímá úplně nová článková tvorba, můžu odkázat na web časopisu JU Magazín, kde toho najdete spoustu.

Původně článek napsaný k tématu týdne Tanec - v době, kdy ještě téma týdne nebylo tak "kůl"... Je to nepříliš dlouhé vyprávění o realitě tanečních kurzů v 21. století a smutné pravdě o všech účastnících. Vhodné pro absolventy i ty zvažující se do tanečních vydat.
Vyprávění ve stylu dvou reportáží o jedné soutěži, které jsme se kdysi zúčastnily. Aneb o tom, jaké frašky občas vzniknou přímo před vašima očima a kolik utrpení s Českými dráhami vás to může stát... Na závěr pak také poučná anketa mezi čtenáři.

O tom jak s člověkem může zamávat fotografie. Ale vlastně i jakékoli umění, které se mu dostane pod kůži. Malá úvaha, životní zkušenost, historky i pocity - směs vhodná pro obdobně postižené osoby.
Milé vyprávění z téměř zimního období o tom jak moc dalece vykutálení dovedou být vaši mazlíčci a proč bychom jim to neměli zazlívat. To i více. K tomu jako bonus i nějaké ty autorské fotky.

Vyprávění o dalším zato velkém chlupáči - setkání třetího druhu v zasněžené krajině, utonutí v bahně a následné zamyšlení nad tou spouští s pár fotkami k celé události.
Recept na španělskou klasiku z avokáda spojený s pár historkami, myšlenkami a okořeněný fotografiemi z přípravy. Budeme vařit, ale třeba si odnesete i něco víc...

Aneb pohádky na dobrou noc od pana patologa. Vyprávění o třídním výletu na pitevnu bez povolení, které vám nenásilně představí prostředí plné mrtvol a temného igelitu. Teď už budete vědět, "na co se těšit"...
Snad téměř celý rok sepisovaný seznam "pravidel" jak podle mé osobní zkušenosti přežít na serveru blog.cz alias s čím se potkáte, co dělat, co nedělat a jak být úspěšný. Nadhled a humor s čerstvostí zaručenou.

Skromný článek a o to víc úderný, který se dokonce dostal mezi pět článků dne na titulce blog.cz a ve výsledku si vysloužil 99% souhlas všech blogerů, kteří si ho přečetli.Nedlouhý počin jakožto historky a zamyšlení nad tím, co to vlastně znamená být blbec. Komu všemu jste se chtěli někdy smát za hloupost? A neměli se oni smát spíš vám?


SOUTĚŽNÍ

Díla, která byla napsána na zadané téma, zaslána do nějaké soutěže, a některá se naštěstí i umístila. Některá dokonce velice dobře, jiná zase vůbec, ale to je život. Jestli se budou líbit vám, to už je ale čistě na vaší čtenářské chuti.

"Vyvrhel" je velice krátký počin, dejme tomu mikropovídka, která vede trochu k humoru byť černému, trochu víc k zamyšlení. Má už ty své roky (napsáno na malém gymplu), ale pořád má něco do sebe a hlavně mi vlastně vyhrála soutěž, neboť bylo dělené třetí místo a první dvě místa se jaksi zrušila :DSměs úvahy a povídky na téma soužití generací. Do té doby jsem se téhle problematiky v textu asi nikdy nijak více nedotkla a možná proto jsem se tak dobře umístila. (Bylo to dojemné, ze života - to porotci rádi...) Ale pravdu jsem tenkrát měla, a proto se mi to jako dílo líbí i dnes.

Povídka psaná na téma "Zdi" pro časopis numero-un, když ještě sídlil na blogu. To téma bylo hodně zajímavé, výsledek se mi líbí, umístění žádné, ale tak hlavně že mám dobrý pocit a někdo to četl a tomu se též líbilo, takže tragédii bych v tom neviděla.
Tichý nájemník je povídka, kterou jsem toužila napsat už dlouho kvůli názvu (píseň skupiny Chinaski) - nečekaně se mi pak podařilo skloubit to spolu s účastí v soutěži "Pana Nakladetele". Ale jako již tradičně bylo z nějakého umístění prd... PS: Psáno hovorově.

Tentokráte jsem si dala fakt záležet. Povedlo se mi napsat povídku na dost populární téma - a teď to bude znít divně, vtipně, ale válka, diktatura a lidské hrůzy prostě vedou. Ale asi už ne tolik, jako před pár lety, protože jsem se zase neumístila... Přesto se mi to dílo velice líbí. Je tam spousta zajímavých přirovnání, jeden tichý muž a letadla. Povídka Odešel s ránem s mysteriozním nádechem napsaná pro soutěž s "Prague by night" a zase z toho bylo "však víte co". Ticho po pěšině... A přitom mám pořád někde v duchu pocit, že tak hrozně přece nepíšu. Nebo mám možná taky ten blbý pocit, že je to všechno na houby - umělci umírají mladí, i když umělci nejsou.


KNIHY a delší počiny

Zastávka - je to v mém slangu "povídková novela". Jde o povídky (celkem 5) navazující na sebe místem, kde se děj odehrává. Totiž na staré autobusové zastávce. Celý příběh prochází osudy mnoha lidí od dětí po již dávno staré a probírá se jejich strastmi, životem a tím, jak se s ním vypořádali, nebo vypořádají. Plynule vinoucí se nitka skrz prorezlý plech, která se dotýká všech a všeho. - délka: 25 stránek čistého textu - vstupné: zatím předmět spekulací, nejspíš nebude - ve stádiu gramatické kontroly

V dubnu - oficiální anotace: Příběh o snaze něco změnit se mění vlivem událostí v malou fantasy říznutou detektivku, která utváří obraz unaveného stárnoucího muže, bojujícího sám se sebou. Jaká budou jeho rozhodnutí v otázce vlastní budoucnosti, jak se vypořádá se zvraty a slovy, která je začnou podrývat? A jakou roli v tom všem hraje divný pocit instinktů profesionálního lovce, že kolem něj se děje něco zlého? April musí odpovědět na více otázek. Především pak kdo je on sám a kdo je ten, co proti němu stojí. - délka: 36 stránek čistého textu - vstupné: 70kč - stáhni si ukázku prvního listu - v případě zájmu pište na můj mail / MAKY.OREL@seznam.cz /

3 živly - fantasy román dávné současnosti. Jde o děj odehrávající se v průběhu zhruba jednoho roku, na planetě Zemi překvapivě. Do rukou tří dívek se dostává moc živlů, otázkou je proč? Do jejich prozatím tichého života vpadne bláznivý anděl Andreas, mluvící kůň a jeden dosti zmatený puberťák. Mají zachránit svět, porazit zlo a spasit Bílé? Jsou opravdu tak obyčejné a přitom tak důležité? Nebo je za touhle velice prostou zápletkou něco mnohem děsivějšího... - délka: hooodně - vstupné: předpokládám 100 kč za díl - stav: chybí napsat poslední díl, první tři díly jsou už zdigitalizované, část je po beta-readu (velké díky V. Řenčové!)


V PŘÍPADĚ ZÁJMU O PŘEČTENÍ (u děl knižních) stačí napsat na můj mail MAKY.OREL@seznam.cz - ten už asi znáte. Díla se chystám převést do nekopírovatelných pdf verzí. Gramaticky celkem vychytané v rámci mých možností, neboť některá díla neprošla beta-readem, ale o mé češtině se přesvědčte v povídkách. Vstupné se platí předem, můžete použít asi dvě věci - poštovní poukázku A a převod na účet. To už se domluvíme :) Zlatokop nejsem, požaduju za slušnost dostat něco za svou práci a u Tří Živlů bych třeba někdy ráda vyplatila i beta-read. Pokud si nejste jistí, zda vám to za ty drobné stojí, přečtěte si nějaké mé povídky, které jsou zde na stažení :)
 


Komentáře

1 Někdo Někdo | 9. dubna 2014 v 21:31 | Reagovat

Mohla bych tě o něco poprosit? Hrozně ráda bych si stáhla a přečetla tvé příběhy, vážně se už nemohu dočkat, ale počítač protestuje proti stažení těch souborů. Je mi jasné, že to kvůli mne nebudeš celé předělávat, ale nemohla  bys mi na tvitkova@post.cz poslat alespoň jeden příběh ve wordu, prosím? Vážně mě mrzí, že můj první komentář na tvém blogu je takový bezduchý... Ale prosím :).

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama